Goldstar TSW-542 obsahuje tři rozsahy FM,MW,LW, jednu přehrávací a jednu nahrávací mechaniku, obě s vlastním motorkem, funkci rozšíření sterea, funkci automatického přehrátí obou kazet, jeden zabudovaný mikrofon, vstupy pro externí mikrofony, pět LED diod, dva reproduktory průměru 9cm + dva piezo měniče. 
Made in R.O.Korea 1987?

 Velmi zachovalý strojek, pouze pokrytý hnědou hmotou z cigaret a s utrhlýma ledkama STEREO a OPERATION. Mezi závady patří i nefunkční mazací hlava, která sice sama o sobě funguje, ale hlavy obou mechanik z nějakýho důvodu nezajíždějí až nadoraz do kazety a pásek se tak nedotýká hlavy. Tuhle nepříjemnost jsem zjistil až po složení přístroje, takže to nechám být. Pochybuju, že v tomhle vesmíru a časoprostoru na něm bude ještě někdo nahrávat. Přehrávání funguje normálně. Jedna zajímavost: mazací hlava je i v přehrávací mechanice, jenom není zapojená a má ucvaklý vývody. Co tam jako dělá? Asi byly tak levný, že je používali i jako vodicí vidličku pro pásek. Ale je to divný.
 Už si nepamatuju jestli jsem vyměňoval řemínky, ale koho to zajímá. Když píšu článek, tak už mám několik dní rozebranej jinej kazeťák a pak se mi to míchá v hlavě dohromady. V mým zápisníku smrti ale nic o řemíncích nepíšu, tak asi ne. Ale pamatuju si, že jsem vyměňoval anténu za novou, kterou jsem koupil v roce 2012 v Brně v jednom obchodě se součástkama. Tak aspoň něco.
 Přístroj je ještě stará škola se slušnou mírou kvality provedení. Se zvukem je to trochu horší. Kvůli malým reprákům a výkonu je poněkud ochuzen o basy, ale poslouchat se dá.


 

Elekta EK-21 je klasický dvojitý magnetofon s přijímačem (FM,MW,LW). Je vybaven funkcí zrychleného kopírování, plným autostopem, přepínačem normal/dubbing, výstupem na sluchátka nebo reprobedny, 6 cm reproduktory, zabudovaným jedním mikrofonem a dvěma LED diodama.
Made in Asia? 1989?

Další dvojčátko z tržnice s interním názvem Erekta doplňuje sbírku o nejlevnější chrastítko, jaký se v té době dalo asi pořídit. DPS je splácaná narychlo, součástky jsou rozházený jak vojáci po boji, všechno pocákaný cínem, dráty připájený ze všech stran na pevno, prostě horor. Předchozí Prosonic byl z hlediska výrobní kultury na mnohem vyšší úrovni. Elekta byla docela zachovalá, jenom nehrál FM rozsah, tak jsem ji rozebral a prohlídl, vyzkoušel multimetrem všechno co se dalo, vyměnil jsem ladicí kondenzátor i FM filtr a nezměnilo se vůbec nic. VKV jenom šumí a nehrajou. Dobře jim tak, aspoň nikoho nenapadne je poslouchat. Dále jsem vyčistil mechaniku, přilepil jeden upadlej unašeč a to je všechno. Divím se, že má mechanika plnej autostop, to musel být přístroj o korunu dražší a firma musela zkrachovat. Proto o ní asi nikdy nikdo neslyšel. Ještě musím podotknout, že původní barva plastů je černobílá. Mohl bych máslovitej plast vybělit peroxidem, ale nechce se mi. Do Erekty už nehodlám investovat čas, natož peníze.
Kvalita zvuku je kupodivu trošku vyšší, než u Prosonicu, díky výraznějším výškám, ale zase ji snižuje vysoká míra brumu a šumu. Na sluchátka se nedá poslouchat.

 


 

Prosonic PQR-7961 sestává z šestipásmového přijímače, jednoduché mechaniky, čtyř reproduktorů (7cm + piezoměniče) výstupu na sluchátka a vstupů pro dva mikrofony. Jeden zabudovaný mikrofon. Tři svítivé diody signalizují různé stavy. Provoz na baterie i síť.
Made in Taiwan 1984

 Tohle zařízení je spíš designová specialita, než něco užitečnýho. Při pohledu zvenku je vidět zvláštně tvarovanou skříň, zejména spodní čast, která umožňuje postavení ve dvou polohách - kolmo a šikmo. Tohle je dobrej nápad a dělal bych tak všechny jezevčíky. Uvnitř zase vidíme pečlivě uspořádaný a popsaný přijímač. U každé točitelnosti je uvedeno k jakýmu rozsahu náleží, což jsem velmi ocenil, jelikož přijímač byl tak trochu rozladěn. Myslel jsem, že byla jenom posunutá ručička, ale nebyla. Každej rozsah jsem se snažil přeladit tak, aby odpovídal stupnici. Bohužel u FM se začaly rozpadávat izolační kroužky v trimrech ladicího kondenzátoru, tak jsem ho nechal být. FM rozsah má tak účinný AFC, že naladí místo tří stanic jenom jednu, tu nejsilnější, takže se stejně moc používat nedá. S AM rozsahy je situace mnohem lepší.
 Prosonica mi pan Vladimír přivezl v dobrým stavu, takže jsem jenom provedl běžnou údržbu. Největší zábava byla s popraskaným gumovým obložením mezikola (na fotce). To jsem nahradil kulatým těsněním a aby líp zabíralo, tak jsem mu na soustruhu vybrousil plošku. Dále jsem vybledlý repráky přetřel modrým inkoustem. Proč modrým? Protože původní barva byla modrozelená. Takovou barvu sice nemám, ale pořád lepší než černá.
 Kvalitou zvuku je srovnatelný s mým notebookem (Asus K73), takže žádný basy, žádný výšky, ale hraje to, o to přece jde ne. Pak ale nevim k čemu tam dávali ty piezo měniče a vůbec repráky, měli to udělat jako walkman :D
 

 

 

 

 


Luxor 110 9559 má průměrnou výbavu, zahrnující dvojitou mechaniku, všerozsahový přijímač, pětipásmový ekvalizér, dvoupásmovou reprosoustavu, vysokorychlostní kopírování kazet, linkový vstup a výstup, tři LED kontrolky a jeden mikrofon. Koncový zesilovač obsahuje obvod AN7148 (2x2,1W).
Made in Korea 1987

 Strojek typu "Zahraju ještě někomu na stavbě a půjdu do šrotu". Tak to ne panáčku, žádný takový! Pěkně rozebrat, osprchovat, složit a hybaj do sbírky!
 Luxor byl funkční, takže jsem jenom provedl běžnou údržbu. Nejvíc se čas podepsal na molitanech, kryjících reproduktory. Ty zkřehly a odpadly.  Jakou měly původně barvu už se nikdo nedozví. Asi bílou. Našel jsem doma stejnej molitan, ale barvy žluté, takže jsem ho lehce přestříknul černou barvou. Nebude to vrchol autenticity, ale vypadá to taky dobře. Vyrovnal a přestříknul jsem i plechový mřížky. Dalším krokem byla výměna řemínků v mechanice a pochopitelně její vyčištění a namazání. Mechanika je typická čína s jedním motorkem. Zapomněl jsem ji vyfotit, ale určitě už jste takovou všichni viděli. Má normální mazací hlavu s oscilátorem, takže to neni zas úplná ostuda lidstva.
 Problém s chybějícím knoflíkem hlasitosti jsem vyřešil krásně po česku - odstranil jsem i druhej knoflík. S tím, co tam po nich zůstalo, se dá hlasitost ovládat taky a nevypadá to nijak hrozně.
 Na štítku se objevují exotické destinace Korea a Švédsko, což mi sbírku zase trochu geograficky zpestří. Firmu Luxor AB údajně koupila v roce 1985 Nokia, takže stroj je i tak trochu skrytá Nokia.
Stroj je solidní, nenašel jsem na něm vážnější prohřešky. Přijímač je citlivý, magnetofon taky hraje a nahrává docela kvalitně, ergonomie ovládání je horší, ale muselo se jít s dobou no..
 Zvuk odpovídá malým reprákům a výkonu. Výšek je dostatek, ale basy jenom tak na chuť.
Za tohle švédský dvojče velmi děkuju Vladimírovi!

 


 

 

Palladium 494/550 známý také jako Wilco CRS-1047 je luxusní přijímač s magnetofonem a krystalovým časovačem. Přijímač má všechny rozsahy a čtyři předvolby. Ojedinělou funkcí je tzv. sensor tuning indicator, což je samočinné přepnutí indikátoru do režimu indikace vyladění, pokud se ruka obsluhujícího dotkne knoflíku ladění. Přijímač má i funkci MUTE, která odfiltrovává šum a slabší stanice. Budík je napájený jednou tužkovou baterkou, která musí stačit i pro dvě mikrožárovky osvětlující displej. Jedna žárovka svítí taky na stupnici, ta už je napájená ze sítě. Zesilovač tvoří dva obvody Toshiba TA7222AP s výkonem 2x6W sinus. Reproduktory 14 a 5 cm.

 No jo, koupil jsem si na slepo zase další vyuzenou vykopávku. Bylo na ní tolik špíny, že když jsem ji vykoupal ve vaně a ségra tu černou vodu viděla, tak se lekla, že jsem se koupal já. Přes plexisklo bylo sotva vidět co ukazuje displej. Digitálky fungovaly po prvním zasunutí baterky. Mají pěkně kontrastní displej. Po jejich rozebrání jsem objevil dvě spálený žárovky. Ty mají průměr baňky 0,7 mm a sehnat takový miniaturní žárovky na 1,5V je nemožný. Takže smůla, stejně svítily jenom v módu budíku. LEDkama to kazit nebudu. Když jsme u těch LEDek, indikátory úrovně a vyladění mají nejlepší taky za sebou, jeden vůbec nefunguje a druhýmu nesvítí jedna dioda. Můžou za to obvody BA656; když jsem je prohodil tak se prohodila i závada. Další nesehnatelná věc. Ale je zajímavý, že když byly rozehřátý od pájení, tak pár sekund po zapnutí fungovaly. Asi pracujou jenom při vysoké teplotě někde v poušti na kameni.
 Stav přístroje, když si odmyslím povlak nikotinu, dehtu a motorovýho oleje byl velice dobrej, nikde žádná prasklina nebo strženej závit a vruty a šrouby byly taky všechny. Dokonce i antény byly celý a rovný. A po prvním testu bylo i jasný, že bude po údržbě i plně funkční (teda kromě zmíněnýho indikátoru). Při zkoušení klasicky všechno chrastilo, u rádia hrálo jenom VKV kvůli špinavýmu přepínači a zvuk byl doprovázenej silným brumem.  Jak se později ukázalo, i bručení způsoboval špinavej přepínač. Kvalitní kondenzátory Nichicon a Rubycon si mohly oddechnout. V přístroji je všechno přehledně uspořádaný, desky jsou poctivě popsaný a pomalovaný, aby bylo jasný i amatérům jako jsem já kam co zapojit a zapájet.
 Mechanika výjimečně ani nežrala pásek a je to spolehlivá mechanika, stačilo vyměnit vytahanej řemínek počítadla, na kterým je přichycenej magnet pro senzor autostopu a jede jak namydlenej blesk! Jsou v ní dva elektromagnety, jeden pro autostop a druhej vypíná pauzu při použití časovače.
 Umývání předního deklu se neobešlo bez problémů. Špína byla tak zažraná, že nechtěla pustit. Musel jsem proto použít žiravinu na připálený pánve. Je jasný, že to odnesly poslední zbytky nápisu VOLUME a kyselina taky zanechala na plechu pár světlejších fleků. Co se dá dělat, když je někdo prase a pěstuje si špínu na rádiu. V takovým případě zbývají jenom dvě možnosti, buďto budu mít na plechu fleky od špíny, nebo od kyseliny. Nicméně výsledek není zase tak hroznej jak to vypadá. Všichni mi doma říkali, že to vypadá jak nový. 
 Konektory umožňují připojit jak gramofon, tak cokoliv jinýho, třeba empétrosku a poslouchat v módu PHONO.
 Pokud jde o zvuk, nějak se nemůžou dohodnout výšky s basama, která složka bude víc dominovat, ať točím s knoflíkama jak chcu, pořád to neni ono. Ale možná je to jenom můj pocit, jinak hraje pěkně.

(Aktualizace 2015: když jsem přístroj nechal půl roku stát v polici a pak ho párkrát zapnul, najednou začal fungovat levej indikátor, jen tak sám od sebe.. zajímavý věci se dějou na tomhle světě)

 

 


 

Sencor S-4800 DE LUXE je radiomagnetofon s digitálním časovačem zapnutí jakékoliv jeho funkce nebo buzení tónem. Lze také nastavit samočinné vypnutí až na 59 minut tlačítkem SLEEP. Rádio má všechny běžné rozsahy s AFC a pěti předvolbami. Ty se ladí víceotáčkovými odporovými trimry a naladěnou frekvenci lze kontrolovoat na mechanickém ukazateli v levé části přístroje. Další dva indikátory ukazují energii a vyladění a při funkci TAPE ukazují úroveň zvuku. Stupnice a displej jsou podsvětlené žárovkou. Reproduktory 4 a 14 cm. Made in Japan? 1981?

 Made in Japan jen podle toho, že jsou uvnitř japonský součástky, jinak radiomuseum.org uvádí, že je stroj vyrobenej v Říčanech u Prahy, což mi moc japonsky nezní. Na štítku je napsáno, že ho namalovali na výkres ve Švýcarsku. Tak nevim. Možnost, že by byl vyrobenej u nás mi přijde ale krajně nepravděpodobná. Spíš někde v Asii, jako vždycky. Kór když jde o Sencor, žejo.
 Jak jste mohli vidět ve vybalovacím videu, přístroj mi přišel ve funkčním stavu, digitálky nešly kvůli špinavým a blbě ohnutým kontaktům na baterky a kazeťák nehrál protože jsem ho blbě zapnul. Jinak všechno co mohlo chrastilo.
 Při sundávání zadního krytu mi ulehčil práci vrutožrout. Vrutožrouti žerou vruty a proto mi občas přijde kazeťák jenom s polovinou vrutů. Tady jich z celkovýho počtu devět zbyly jenom čtyři. Jsou dlouhý 50mm s průměrem tři milimetry, takže se vrutožrout dobře nažral. Kdyby se vám válely v šuplíku, tak mi je okamžitě pošlete. Uvnitř boomboxu byla špína jako když otevřete starou televizi po babičce. Pohled na mechaniku mě potěšil, půlmetrovej setrvačník s pořádným řemenem, tak to má být! Škoda že jsem si předem gůglil fotky a tak mě nemělo co překvapit. Třeba bizarní tlumič dvířek s řemínkem, provázkem a setrvačníkem, tomu bych se udiveně zasmál laugh Baví mě sledovat jak si inženýři různých výrobců poradili s tlumením dvířek. Sencor rozhodně vede v bizarnosti, hned za ním je Sony CF-575 s vrtulovým tlumičem. Jsem zvědavej co ještě jinde objevím.
 Mechanika je kvalitní, vydržela třicet let a začala se rozpadat až teď. Konkrétně při přetáčení, když už jsem měl stroj poskládanej a vystavenej v obýváku, se najednou přetáčení zastavilo a už nešlo rozjet. Spálenej motor nebo spínač? Po opětovným rozebrání na mě vypadlo dvojitý ozubený kolo se spojkou (na fotce), který drží pohromadě jenom třením středové trubičky a takhle to musí vyržet provoz a tlak poměrně silné pružiny, která svírá spojku. Kristova noho, kterej číňan tohle vymyslel?? Ještě že jsem měl zrovna vteřinový lepidlo. Tohle vypadlý kolo blokovalo setrvačník. Tlačítka jdou mačkat hodně ztuha, hlavně PLAY, takže příslušná plastová klávesa je prasklá. Ještě párkrát bych ji zmáčkl a úplně by uletěla. Dal jsem tam klávesu od pauzy. Jinak nejsou v mechanice žádný trapný gumový kolečka, takže přetáčení funguje rychle a bez váhání. Teda až na kladku, tu jsem zapomněl vyměnit, když jsem měl oddělaný klávesy. Kazeťák totiž žere pásek a to tak důkladně, že i se zaváděcím páskem, což jsem doposud nezažil. Tohle bych výměnou kladky stejně nevyřešil. Nasral jsem se natolik, až jsem vymyslel geniální řešení! Setrvačník má sice zadní ložisko, ale s tím nejde nijak hýbat, tedy nešlo.. Vzal jsem pilník a udělal jsem z otvorů pro šrouby drážky aby se dalo s plechem horizontálně posunovat a tak nastavit kolmost hnací hřídele. Mechanika se asi za ty roky zkroutila a kolmost šla do kopru. Modifikace byla úspěšná a pásek už nic nežere. Z toho jsem měl skoro větší radost než z celýho kazeťáku. devil
 Jako vždycky, od té doby co jsem si pořídil odpájovačku, jsem odpájel a vyčistil všechny přepínače včetně předvoleb, kde má přítomnost jakýhokoliv přechodovýho odporu obzvlášť fatální následky. Vyčistil jsem i potenciometry. Poťák balancu má ale ulomenýho jednoho běžca, tak mu to nebylo moc platný. Stroj hraje i tak, takže výměna poťáku se odkládá na neurčito (nemám ho doma).
 Vyčistil jsem důkladně i digitálky značky SHARP. Displej mi nezapomněl spadnout na zem. Ostatně kdybych furt nelozil po zemi a nehledal něco, trvala by celá generálka poloviční dobu. Takhle jsem u Sencora strávil týden. Líbí se mi, že hodiny mají 24 hodinový displej. Je vidět, že jde o náš Evropský výrobek. Někdy se probudím a nevim jestli je ráno nebo večer, tak potřebuju kvalitní hodiny. Evropsky vypadají i konektory a ty jsou řádně vyjetý, přístroj měl očividně nějakej hračička (a to je dobře!). Vzadu je linkový vstup AUX, který má i svoje tlačítko, takže se dá přístroj využít jako aktivní reprosoustava. Aktivní je opravdu hodně. Zesilovač Macušita AN7145M si to dává pěkně od podlahy.
 Tuner na FM má průměrnou citlivost a malou selektivitu, takže se stává, že hrají dvě stanice najednou. S kolem ladění je ale radost točit. Žádný vrzání a zvuky napínajícího se provázku neuslyšíte. Potěší i přítomnost velkýho ladicího kondenzátoru.
 Ještě pár kosmetických věcí než rozeberu kvalitu zvuku. Bohužel z přístroje někdo urval hlíkovej plech, kterej kryje tlačítka funkcí. Když uvážím, že plech byl v jednom kuse přes celou šířku skříně, tak k tomu měl někdo asi hodně velkej důvod. Někdo tam udělal né moc povedenou napodobeninu. Já jsem se ji snažil vylepšit aspoň tím, že jsem tam udělal nápisy a zahnul jsem okraje, ale i tak je na první pohled patrný, že je to produkt lidové tvořivosti. Druhá věc - chybějící ladítko na předvolby. To, co vidíte na fotkách je vysoustružená atrapa, nalakovaná lakem na nehty. Třetí věc - chybějící potisk na dvířkách mechaniky. Tohle je záhada, protože to nevypadá, že by dvířka někdo přelakoval a nebo je usilovně čistil. Třeba je v Říčanech u Šanghaje zapomněli potisknout..
 Celkově je provedení kazeťáku dobrý, až na detaily jako jsou různý poddimenzovaný a popraskaný držáky aretace madla, držáky antén, klávesy, lůžka ozubených kol a podobně. Design je subjektivně taky dobrej, originální i když knoflíky připomínají 90. léta, což byla designová katastrofa a nejhorší období spotřební elektroniky vůbec, který u levnějších modelů přetrvává víceméně dodnes.
 Jsem rád, že se ke mě konečně tenhle masivní stroj dostal, byl to jeden z těch, kterej musím mít než umřu.
 Nakonec pár slov ke zvuku. Zvuk je vynikající a víc není třeba dodávat. Sametový basy, dostatečný výšky a středy tam kde mají být. Šum v rozumné míře. Dokonce ani mód WIDE nehraje jak nádražní rozhlas a dá se poslouchat. Ještě tak mít všechny vruty, aby při basech krabice nedrnčela a bude to v cajku.
  Po tom co jsem zjistil, že je tu úplně stejný zesilovač jako v Nordmende RK 4186 mi spadla čelist. Asi je tu jinak zapojenej, protože Nordmende hraje úplně nemožně, při stejných reprácích.

 


 

Hanseatic 711 520 je kabelkový tranzistorový radiomagnetofon vyrobený pro německou zásilkovou službu OTTO (něco jako Quelle). Ve výbavě má mechanický indikátor energie a nahrávací úrovně, počítadlo, tuner se všemi běžnými rozsahy, avšak chybí mu autostop a zabudovaný mikrofon. Reproduktor 9,5 cm, výkon asi 1,5 W. Made in Japan 1973?

Koupil jsem ho ze zvědavosti, abych zjistil co do něho Němci dali, jenže je to čistokrevnej Japonec. Nevadí, i tak je to zajímavá mašinka z dob dřevěných dezénů. Konstrukce je zajímavá hlavně tvarem skříně a umístěním knoflíků na pravej bok. Rádio se zapíná obyčejným přepínačem na levým boku. Tamtéž lze najít i přepínač ´monitor´ pro vypínání reproduktoru při nahrávání a přepínač síť/baterky. Ručičkovej indikátor je tak malej, že nejde skoro vidět. Pod klávesama mechaniky jsou mechanický kontrolky zapnutých funkcí (celkem k ničemu) a nad něma jsou piktogramy, podle kterých bezpečně nepoznáte, o kterou funkci jde. Chvílu mi trvalo než jsem zjistil čím se otevírají dvířka. Otevíral jsem je obdélníkem a myslel jsem, že jsou bloknutý, pak jsem zjistil, že je to nahrávání a otevírání je první knoflík nalevo. Šipky u přehrávání a přetáčení jsou zase namalovaný naopak (pokud mají znázorňovat chod pásku v dráze). Piktogramy prostě maloval nějakej ´expert´. Ne příliš obvyklý je ovládání úrovně nahrávání potenciometrem hlasitosti. To je dobrá věc.

Přístroj mi přišel ve stavu "dvacet let jsem ležel na půdě", byl špinavej zvenku i zevnitř, rezavej a po zapnutí jenom šuměl. Po chvíli kvedlání s přepínačama z něho vylezl i nějakej zvuk. Mechanika, byť s pavučinama, fungovala na první zapnutí. Zlatý jednoduchý mechaniky ze 70. let! Renovace až na odvrtávání zarezlých šroubků proběhla bez problémů. 

Citlivost tuneru po vyčištění přepínače a doladění cívek je na VKV podprůměrná, na delších vlnách průměrná. Zvuk odpovídá velikosti výkonu a repráku. Díky germaniovým tranzistorům je zvuk příjemnej, ale dynamika je pochopitelně značně omezená na výškách i hloubkách.

Je to pěknej kousek co neurazí zvukem ani vzhledem.

 


 

 

Europhon CC 380 RK je stereo rádio s přehrávačem MC a LP. Rádio má starou normu OIRT. Gramofon s krystalovou přenoskou a otáčkami 33 a 45. Má i páčku pro spouštění ramínka,LED stroboskop, hliníkový talíř a potenciometr pro seřízení otáček. Stupnice a hlavní vypínač jsou podsvíceny žárovkou. Reprobedny skrývají každá jeden měnič o průměru 14 cm. Výkon 2x10W. DIN vstup pro mikrofon a výstup pro sluchátka na přední straně. Odnímatelné šedé víko. Made in Italy

Tenhle přístroj mám už od roku 2000,kdy mi ho věnovala jedna moje holka,no špíš jsem ho od ní vyžebral abych si měl na čem pouštět svoje desky s techno music a nacvičovat DJing. Tehdy mi byly ještě kazeťáky ukradený,zajímal mě jenom gramec. Původní krystalovou přenosku mi zlikvidovala ségra,když mi ztratila jehlu. Následně jsem zakoupil magnetodynamickou vložku JVC Z-4S a přibastlil k ramínku za pomoci vrtačky. Gramec potom hrál míň nahlas,takže jsem musel týrat sousedy pouze z kazety. A to tak vydatně až jsem upálil jeden kanál. Další upálená věc je regulátor otáček. Gramofon asi není dělanej na divoký skrečování.. Kdyby vám doma někomu překáželi švábi TDA 1041 (regulátor) nebo TCA 940 (zesilovač),dejte vědět. Za mlada jsem si věcí vůbec nevážil! Momentálně funguje levý kanál a talíř se netočí,respektive má snahu,ale neroztočí se. Řemínek je v pořádku. Rádio hraje normálně,na VKV chytím několik stanic na mono. S kazeťákem taky nejsou problémy. Zvuk má tenhle truhlík ucházející,není to žádný HIFI,ale vedle těch chrastítek co mám ve sbírce je na tom hodně dobře. Plastová reprobedna ani nehraje nijak plastově. (mám jenom jednu)

 


 

 

TOPlist