Tesla A5 ANP 450 (provedení 10) přijímá na vlnových rozsazích VKV OIRT a SV, má zabudovanou jednoduchou kazetovou mechaniku a síťový zdroj. Umožňuje i provoz na šest baterií typu D a na autobaterii 12V. Napětí se kontroluje ručičkovým měřidlem vedle stupnice. Připojit lze externí anténu, reproduktor, gramofon, mikrofon atd. Dále je přístroj vybaven šoupátkem pro změnu frekvence nahrávacího oscilátoru. Výkon 1,5W, reproduktor 7x17cm.   Made in Czechoslovakia 1977

 To jsem tak jednou pánovi opravil mechaniku a dostal jsem za to tenhle strojek. Ápětku jsem vždycky chtěl, ale vždycky když se někde objevila, tak byla buďto nekompletní, nebo jsem zrovna přihazoval v jiné aukci na nějakej suprdupr ghettoblaster.
 Po prvním zapnutí stroj nic neříkal a jenom šuměl, když jsem zahýbal přepínačem rozsahů, začaly hrát střední vlny. VKV se mi žádným hýbáním oživit nepodařilo. Mechanika na mě koukala tak hrozným pohledem, že jsem ji radši ani nezkoušel. Po sundání zadního krytu, kterej mimochodem nemá větrací otvory (k čemu taky), pustil jsem se do kuchání a vyndával jedno střevo za druhým. Reprák rezavej a chrchlavej, mechanika rezavá a špinavá. Leželo to někde ve sklepě dvacet let. Přítlačná kladka byla bez gumy, tak jsem ji vyměnil. Byla to asi sedmička, to je ta co už se nedá koupit. Jednu jsem naštěstí ještě našel. Čelo kombinované hlavy vypadalo docela luxusně, musel jsem se přesvědčit, že je to Tesla a ne třeba ALPS. Horší to bylo s popraskaným obložením navíjecího unašeče a mezikola (rozměry 2x17x22). Náhradu nemám, takže zůstane tam kde je. Až se rozpadne úplně, tak tam nabastlím nějaký těsnění z Baumaxu jako vždycky. Řemínek pro předlohu už to vzdal a roztekl se. Vyměnil jsem ho (toho jsem zapomněl změřit). Motorek jsem rozebral abych ho vyčistil a namazal. Už má hodně sjetej komutátor a kartáčky, ten už toho moc nenajezdí. V přístroji je jen málo věcí co nejsou od Tesly a motor je jednou z nich. Ten je z Polska a jako obvykle pod cizí licencí. Vymysleli ti poláci někdy něco svýho? Na mechanice je vidět, že se šetřilo. Za kazetou je průhledný okýnko kvůli podsvícení, ale po žárovce ani vidu ani slechu. Místo tlumiče dvířek je tam jenom drát, počítadlo nebo autostop taky nikde. I tak to prý lidi nekupovali, protože to bylo drahý. Já se jim ani nedivim. Radši si v Tuzexu koupili třeba JVC 9403, v kterým desky nevypadají jako by je pájel začínající amatér a celkově je na tom líp, přestože je to základní model.
 Mechanika funguje a čeká nás ohledání VKV mrtvoly. Deska přijímače vypadá nerozrýpaně, jádra cívek jsou vesměs zakápnutý voskem, tak co s tím sakra je? Změřil jsem všechno co mě napadlo a na nic jsem nepřišel. Takže nechám to koňovi, ten má větší hlavu (i když né o moc). Pokud má vůbec smysl to spravovat, když už rozhlas rozdává digitální DAB rádia. A kdo by to poslouchal?  Mordovat se s tím jenom kvůli demonstrování funkce ve videu? Aha video nemusim točit, to je bezva :)
 Jestli jste si už prohlídli fotky, je dost možný, že si říkáte jak na tom ten šulínek obnovil potisky. Úplně jednoduše vytištěním nápisů na tenkej papír a přelakováním bezbarvým lakem. Lak se do papíru vpije a ten zprůhlední, štítky pak vypadají plechově, i když je na nich papír. Aspoň tak jsem si to plánoval. Realita je taková, že po ztvrdnutí laku papír zase zneprůhlední. Zvlášť když tam toho laku dáte málo. Štítky jsou flekatý jak dalmatin, ale přesto si myslím, že je to i tak lepší, než ty ošoupaný hrůzy předtím. Chce to v budoucnu zdokonalit technologii a předělat to. Je taky možný že vymýšlím vymyšlený a dělá se to úplně jinak. Dúležitý je, že proces je vratný a ne jak u Unisona, který jsem zprasil nevratně. Při kreslení štítků na počítači jsem ještě zapomněl nakreslit houslovej klíč a trojůhelník pod poťákama, kvůli tomu, že mi zrovna spadl kreslící program, takže jsem je dokresloval fixou na hotovej štítek. Nejspíš jsem u toho zešedivěl. Jediný místo, kde jsem nelepil žádnej papír, byla stupnice. Tu jsem jenom vyretušoval lihovkou. A musím se pochválit, že se mi docela povedla. S fixama je potíž, že když si vezmete pět různých černých fixí, tak každá má úplně jinou barvu, málokterá je opravdu černá. Já jsem měl štěstí a jednu takovou jsem našel. Teď ještě aby to hned nevybledlo.
 Nebudu tady popisovat celej proces renovace přístroje. Nejsu grafoman. Po skončení procesu a vyzkoušení jsem ještě zjistil, že nefunguje nahrávání. Zesilovač jsem prohlídl, hlavně část s oscilátorem. Všechno jako vždy v pořádku. Další věc co nechám koňovi. A nebo počkám než si koupím lepší měřidla než multimetr z Hypernovy a zkoušeč tranzistorů, co jsem si vyrobil ve čtrnácti podle návodu někde v Ábíčku nebo kde :)
 Nevím kde Teslu A5 prodávali,  jestli v elektru, nebo v hračkářství. Kdyby se k ní dostal hifista, tak ho klepne pepka. Zvuk silně šumí i při nulové hlasitosti a ještě do toho chrastí jak policejní vysílačka. Koncový tranzistory GC521 a GC511 asi už mají nejlepší léta za sebou.
(Aktualizace: chrastění způsoboval některý křemíkový tranzistor, germaniový byly v pořádku). Udávaný kmitočtový rozsah 80-8000 Hz můžu potvrdit. Ano, hrajou jenom střední frekvence. Na to už jsem si v případě Tesly zvykl. Po připojení nějaké dobré reprobedny a poslechu víc z dálky to neni tak hrozný. Co se týká designu, tak když ápětku vložím mezi ostatní šediváky, tak tam svítí jak sluníčko. Su rád za každý takový oživení expozice. Vzhled nekopíruje tehdejší módu a je svůj a to je dobře.


 

 

 

 

Tesla Unisono 2833 AB nabízí příjem vlnových rozsahů DV,KV,SV a VKV 66-104 MHz s AFC. Přehrávač má plný autostop s elektromagnetickým vypínáním a mechanickým snímačem pohybu. Oválný reproduktor 8x14cm. Made in Czechoslovakia 1985

 V sekci kraviny je specifikace z Amatérského Rádia.
Kazeťák jsem dostal v lepším stavu,než jak je na fotkách. Tu batiku na předním deklu jsem vytvořil já,když jsem zkoušel savem vybělit zažloutlej plast. Zkušenost k nezaplacení.. Jenom mechanika nefungovala,tu jsem opravil. Po zapnutí se nic nedělo,ani nebyl slyšet motor. Taktéž jeden unašeč byl spadlej ve dvířkách. Nasadil jsem ho zpátky a zajistil červenou bužírkou. Po rozebrání přístroje bylo hned jasný,proč kazeťák nejede. Někdo přestřihnul drátky od motoru (viz foto). A když už byl v tom,tak ustřihnul i dráty od mikrofonu a od elektromagnetu pro autostop. Takhle někdo "opravuje" kazeťáky! Tohle už je přípravná fáze k vyhození do popelnice. Po propojení drátů se všechno rozjelo,jenže to zase jelo furt i v režimu rádia. Nemám o Unisonu nejlepší mínění,ale že by ho soudruzi z Bratislavy udělali až takhle blbě,tomu se mi nechtělo věřit! Sedl jsem tedy k internetu a začal hledat schéma,abych se mohl pustit do řádné opravy. Na radiohistorii.sk schéma mají,ale nedají,takže nic no,bude se spravovat bez něho. Začal jsem hledat kontakt,kterým se motor zapíná a našel jsem ho pod mechanikou v krabičce spolu s jinýma kontaktama. Krabičku jsem otevřel a našel v ní zakopanýho psa. Nějakej dobrák přede mnou ohnul jeden kontakt tak blbě,že byl furt sepnutej. Po jeho narovnání byl problém vyřešen. Už je jasný,proč měl někdo potřebu ustřihávat drátky.
 Jestli tohle čte někdo,kdo se chystá rozebrat mechaniku,tak ať si dá bacha na bajonet,na kterým drží setrvačník,musí se dírkama v setrvačníku otočit (teď už nevim kterým směrem) a pak půjde vytáhnout. Já jsem za něho tahal jak debil,protože jsem nikdy nic takovýho neviděl. Z druhé strany je bílej špunt tvořící druhý ložisko,ten není potřeba vytahovat. Mechanika je značky BRG a je docela použitelná. Je v ní jedinej řemínek,jinak se všechno přenáší ozubenýma kolečkama. Díky tomu nejsou problémy s přetáčením. Autostop vypíná kdy má a nevypíná kdy nemá. (toho vypnutí při pauze ve videu si nevšímejte:)
 Zvuk má tenhle přístroj jako můj notebook - převážně střední frekvence. Frekvenční křivka by vypadala jak hora Říp. Na druhou stranu moc nešumí a nežere. Rádio hraje ještě půl hodiny po vytažení ze zásuvky.
 K přístroji se dá připojit vnější zdroj signálu a hraje to i bez nahrávání.
 Unisono je vhodný na noční stolek nebo pro nenáročné posluchače. Nemá žádnej indikátor,budík,podsvícení,počítadlo,nic takovýho,přesto je skoro stejně velký jak stereofonní Diamant.


 

 

         

Tesla K203 Diamant (v Polsku Unitra RMS 802 Daria) Lidový přístroj pro přehrávání a nahrávání obyčejných i CrO2 kazet a pro příjem elektromagnetického vlnění o frekvenci LW,MW,SW,FM 66-104 MHz s AFC. Je vybaven dvěma mikrofony a možností rozšíření sterea "wide". Pro připojení slouží jeden osmikolík, jeden pětikolík na sluchátka a dva konektory pro reprobedny. Přístroj nemá počítadlo, podsvětlenou stupnici, ani indikátory úrovně. Různé funkce signalizují dvě LEDky. Skříň je celá z plastu a kromě mřížek reproduktorů a mikrofonů neobsahuje žádné kovové nebo pokovené prvky.
Made in Czechoslovakia 1982
 
Asi není potřeba tuhle klasiku moc okecávat. Má to dva repráčky o průměru 10 cm a zvuk tomu odpovídá.. Mechanika po vyčištění a seřízení funguje bezvadně a dokonce má lepší zvuk než rádio,jenom motor nějak neví jak rychle má vlastně běžet. Tahové potenciometry se špatně ovládají a kazeta se blbě vytahuje kvůli nesmyslnýmu výčnělku na horní hraně dvířek. Výkon je bleší. Když chci slyšet aspoň nějaký hloubky, musím vytáhnout hlasitost skoro nadoraz a stáhnout výšky taky skoro nadoraz. Ale největší demence je umístění desky magnetofonu na mechanice součástkama dovnitř. Dráty a součástky tak drhnou o setrvačník a jiný pohyblivý díly. Přitom by stačilo dát desku obráceně, místa je z druhé strany dost.


 

Tesla K204 Safír je vylepšená verze předchozího modelu, od kterého se liší přidanýma konektorama pro anténu a externí zdroj signálu, zdířkou pro zdroj 12V a tlumičem dvířek.
Made in Czechoslovakia 1984

 Stroj jsem dostal jako předplatný pro výrobu ozubených koleček. Chybí mu madlo, ale jinak je skoro jak novej. I tak potřeboval údržbu, hlavně vyčistit mechaniku a tahací poťáky. Mezikolečko mezi hnací hřídelkou a unašečem mělo zpuchřelou gumu, tak jsem tam dal vodovodní těsnění, to má stejnou sílu, ale trošku větší průměr a tvrdost, tak jsem musel udělat i novej váleček na hřídelku s rýhováním, aby to utáhlo spojku. Mechaniku lidi pomlouvají, ale mě přijde dobrá. Rozhodně lepší než maďarský mechaniky s hliníkovým setrvačníkem. Deska magnetofonu je přišroubovaná na dvou sloupcích, na kterých jsou ještě nasazený plastový čepičky. Ty jsem v Diamantovi neměl, proto mi drhnul setrvačník o tranzistor.
 Uvnitř stroje najdete díly z půlky Evropy, například polský poťáky, slovinský kondenzátory, východoněmecký DPS.. Koncovej zesilovač tvoří 2x Tesla MBA810DAS (na fotce), přijímač tvoří splácanina tří desek skoro bez stínění a je to poznat - při nahrávání z rádia jsou slyšet ruchy z motorku a přijímač samotnej neoslňuje kvalitou. Má sice všechny rozsahy, ale krátký vlny s rozsahem 6 až 6 MHz jsou spíš jen do počtu. Tahací poťáky jsou sice stejný jak u Diamanta (Telpod), ale jejich chod se mi zdá trošku plynulejší a nezadrhává. Možná jsou jenom líp namazaný. Knoflíky s drážkama vyplněnýma bílou barvou jsem u Safíra nikdy neviděl, ale vypadá to, že je to tak z fabriky.
 Tlumič otevírání dvířek je geniálně jednoduchej (poslední fotka), je to jenom kus placatýho plastu namazanýho marmeládou a to je všechno. Drážku v předním krytu na něho má i Diamant, ale asi to Tesle na první model přišlo až moc dobrý, tak si to nechali až na druhej, aby měli co ukazovat v reklamách. Bezva vylepšení je přidání DIN zdířky pro vstup signálu. Přepínání z rádia na vstup probíhá elektronicky - když konektor ucítí signál, ztlumí se rádio a zapne vstup. Záhadou je mi zdířka pro 12V DC, když jsem k ní připojil zdroj, nic se nestalo. Dráty z ní vedou nějak podivuhodně, buďto je blbě zapojená nebo se spíná taky elektronicky a měl jsem moc slabej zdroj.
 Zvuk se neliší od Diamanta. Na krátkou vzdálenost je pěknej, na větší už Safír hraje jak nasranej kyblík od zmrzliny. Vylepšit to trochu můžete externíma reprobednama.

 

TOPlist