Philips 22RR800 provedení 62 se liší od provedení 60 FM rozsahem pouze do 104MHz, nepatrně jiným potiskem stupnice a chybějícíma šroubkama v zadní části skříně.
Made in west Europe 1973

  Společným Slovensko-Českým úsilím se povedlo stvořit jeden kompletní a funkční kus tohoto trojdílnýho šviháka.
Oprava spočívala ve výměně řemínků a v konečným řešení otázky vypínajícího se motorku. Z počátku to vypadalo, že se bude oživovat i radiopřijímač, ale někde v dlouho nepoužívaným přepínači přeskočila jiskra a začal hrát sám od sebe. Nejspíš to byl ten jedinej izostat vedle trafa, kterej má stříbrný kontakty, všechny ostatní je mají pozlacený.
  Z původních řemínků už zbyl jenom černej krém na boty, rozpatlanej všude v mechanice a na desce pod ní. Nasadil jsem nový řemínky, jeden s průměrem 23mm jsem neměl, tak jsem tam ustřihl kus duše a mechanika běžela, teda pokud se rozjela. Na desce s regulátorem je plech propojující určitý spoje, jenže plech asi tepelnou dilatací po čase vytvořil studený spoje a malér byl na světě. Spoje jsem radši propojil drátem, ať je klid. V druhým kuse to byl stejnej příběh (kterej už jsem po šesti letech zapomněl, jinak bych nerozebíral motorek jak trubka). Všechno jede, všechno hraje, může se přikročit k čištění. Vyčistit reprobedny, vyčistit skříň, vyčistit DPSku pod mechanikou vatovýma tyčinkama namočenýma do isopropylakoholu, vyčistit poťáky, vyměnit žárovky a kladku a bude stroj jak novej. A taky že je!
  Zvuk je pořád stejnej jako tehdá - rádio má super zvuk, kazeťák je bez výšek a originální reprobedny bez výškových reproduktorů většímu prosazení vysokých kmitočtů taky nijak nepomohly, spíš naopak. Holt v té době asi ješte Holanďani neuměli udělat kvalitní hlavu, nebo si je nechávali pro HiFi stroje. Mezera v jádru hlavy je viditelná pouhým okem, což je špatně.
Ve videu to tak možná nevypadá, protože jsem tam měl puštěnou chrom kazetu s kvalitní analogovou nahrávkou, ale v případě normální kazety (a jiný ani nepodporuje) a nějaké dnešní překomprimované hudby leze z repráků hrozná srajda plus mírnej šum a bzučení a přetrvávající kolísání otáček (což je asi jenom špatným opravářem).
  Suma sumárum je tenhle přístroj hlavně rádiem, kvalitním, citlivým, s pořádnou stupnicí a kazeťák do toho dali jenom na balení holek. K dobru mu připisuju mechaniku ze staré školy, ve které nejsou žádný oranžový ozubený kolečka z tvrdé gumy, která časem degraduje jako každá jiná guma. Kdyby byly, tak se na to rovnou vyseru.
Potlačení šumu DNL funguje asi jako Dolby B, když to člověk zapne, nepatrně se sníží hladina šumu a vezme to s sebou i výšky. Takže taky jenom na okrasu.
  Druhej kus, ten horší se spáleným trafem a bez repra, jsem se šest let snažil opravit do použitelné podoby, abych ho mohl poslouchat aspoň v dílně, dal jsem do něho trafo ze smeťáku, původně z kotoučáku B70, vyrobil jsem si k němu reprobedny, všechno fungovalo, ale když jsem ho poskládal, začal šustit tranzistor na levým kanále a to byla poslední kapka, Philipsa jsem vzal a postavil za trest do kouta. Díky kolegovi z Bratislavy mám lepší kus. Říkejte si o náhradní díly. Okrasný plíšky má všechny kromě poklopu na klávesnici a toho kolem antény. 


 

 


 

 

      

 
Philips 22RR800 provedení 60 je radiomagnetofon vyšší třídy se dvěmi ladicími okruhy a stupnicemi pro rozsah FM a ostatní rozsahy. Delší vlny se ladí klasickým otočným kondenzátorem, FM se ladí posouváním feritu v cívce. Kromě feritové je uvnitř skříně i rámová anténa. Oddělitelné reprobedny se při přenášení dají zavěsit zezadu do západek. Přístroj má AFC a funkci potlačení šumu DNL (dynamic noise limiter). Dva elyptické reproduktory 15x22cm. Ručičkový indikátor napětí baterií a vyladění. Linkový vstup a výstup.
Made in Holland? 1973
 
Mašinérie s neobvyklou konstrukcí a designem z dob, kdy už se nepoužívaly elektronky, ale integrovaný obvody byly drahá novinka.
Hlava je divná, má dvě cívky na jednom jádru a vypadá jak monofonní... Plný autostop funguje tak, že jakmile se přestane točit unašeč, elektronika vypne motor a rozsvítí se červená žárovka nad počítadlem (viz video). Zajímavý je taky vystrčení antény nad povrch skříně tlačítkem vepředu. Velkýma tlačítkama nahoře se zase vyhazují reprobedny ze závěsu. Zvuk nemůžu objektivně zhodnotit, protože nemám originální repro, nicméně u rádia je perfektní a u kazeťáku by se basama dal zbourat barák, ale na výšky je lakomej. Těžko říct jestli to tak má od jakživa, nebo jsem ho blbě opravil. Získal jsem ho v dezolátním nefunkčním stavu. Teď víceméně na baterky funguje. Trafo je spálený, takže je k ničemu.
 
 
 
 

              
 
Philips D 8814 boombox s tunerem se čtyřma rozsahama a analogovým laděním se zobrazením frekvence na LCD displeji, dále s quartz budíkem s časovačem, přehrávačem všech běžných typů kazet, vybaveným digitálním počítadlem s funkcí MEMO (uložení pozice do paměti, na které se vypne přetáčení), vyhledávacím systémem ACS pro až 19 skladeb a funkcí POST-FADING (umazávání lupanců mezi skladbama během přehrávání). Nechybí Dolby NR a rozšířené stereo. Každý display je prosvícený jednou miniaturní žárovkou. Uvnitř stroje nalezneme dva reproduktory o průměru 14cm. Made in Singapore? 1982
 
 Vlajková loď firmy Philips v oblasti přenosných jednodílných audio zařízení své doby. Zatímco jiní výrobci vytírali zraky borců postávajících před výlohama elektro obchodů jedním displejem, Holandský výrobce se s tím nesral a použil rovnou tři. K nim patří i další trhák - numerická klávesnice, díky které si můžete pohodlně za pár vteřin nastavit zapnutí i vypnutí přístroje třeba proto, aby vám nahrál pořad z rádia. Přijímač je velmi citlivý a většinou není potřeba ani vytahovat antény, což je možná důvod jejich dobrýho stavu.. Líbí se mi long life feritová hlava nebo co to je. Není skoro vůbec ojetá. Všechno bylo zakapaný barvou, asi jsem byl první, kdo do Philipse po třiceti letech lezl. A stačilo jenom vyměnit popraskanou kladku, jinak všechno funguje. Díky zkosenýmu vrchu se stroj velice komfortně ovládá, vyjímaje tahací poťák hlasitosti, ten si mohli odpustit. Mechanika kazeťáku je plná ozubených koleček, z nichž některý jsou gumový a jednomu vypadaly zuby, jelikož je vyrobeno z ne příliš trvanlivýho materiálu. Kolečko jsem udělal z bronzu, ten sice netlumí nárazy, ale plynulost chodu se nijak znatelně nezhoršila. Uvidíme jak dlouho vydrží ostatní kolečka. Každopádně stroj nemá vnitřní šasi a blbě se rozebírá, takže ho nebudu radši moc používat.
 Co bych přístroji vytknul, je nemožnost přepnutí do mono režimu při nahrávání, šíleně provedenej přepínač RIF na zadní straně, je to taková dlouhá plastová tyčka, kterou nemáte při opravě kazeťáku šanci neulomit. Taky by stroj mohl mít výškové reproduktory. Sice hraje velmi pěkně, ale výšky necinkají až tak hezky jak by mohly. Tyhle negativa ale blednou před výčtem pozitiv.
 Sběratel bez tohoto stroje je máslo a měl by skočit pod koloběžku.

 
 
 
 
 

 

TOPlist