Mars JR-600 má čtyři rozsahy VKV,DV,SV,KV, jednoduchou kazetovou mechaniku, vyhledávač mezer mezi skladbama s devíti předvolbama, dvěma žárovkama osvícenou stupnici, čelní vstup pro mikrofon a výstup na sluchátka 6,3 mm jack, zadní line in, phono in atd. Reproduktory 14 a 3,5 cm (průměr membrány). Made in Taiwan 1982?

Uvnitř je skoro na všem značka Tatung, dalo by se napsat Tatung Mars JR-600. Nevadí že nejde o výrobek nějaké megakorporace, nesbírám podle značek a řekl bych, že ve zlaté éře elektroniky na přelomu 70.a 80.let vyráběli kvalitní stroje všichni značka neznačka. Větší rozdíly byly v technologické vyspělosti v západním a východním bloku. Tenhle Mars, ačkoliv má německý popisky, není v něm ani součástka evropská. Bodejť, když je vyrobenej na Taiwanu.
  Jak jsem k němu přišel? Překvapivě jsem si ho vybral na Aukru. Přístroj byl pěknej dezolát, tak ho prodejce nabízel za korunu. Proč kupovat za pět litrů stroj ve stavu jako by vyjel z továrny, když si můžu skoro zadarmo pořídit trosku s půl kilem prachu a bordelu uvnitř? Bordelu přece není doma nikdy dost!
  Skříň držela pohromadě jenom asi na třech nepůvodních vrutech se zápustnou hlavičkou. Některej z předešlých majitelů měl zase utkvělou představu, že když utáhne vruty silou,že budou líp držet. Když se mu potom vysypou z kastlu ulámaný sloupky, tak se strašně diví. Abych nekřivdil, tři sloupky z osmi ulomený nebyly, jenom měly strženej závit. Jak se tohle dá spravit? Jedině použitím delších a silnějších vrutů. Uvnitř čekalo překvapení v podobě chybějícího motorku. K čemu motorek, když kazeťák neviděl kazetu minimálně posledních patnáct let? Majitel byl té kozí dobroty a nechal tam aspoň regulátor otáček (předposlední fotka). Motorek bez regulátoru není problém z domácího bordelu vyhrabat. Trochu pomačkanej a rezavej, ale točí se! Další překvápko byly handmade železný klávesy mechaniky. Pod klávesama není zábradlí jako u jiných strojů, tak se asi brzo ulomily, když někdo stroj překlopil dopředu. Klávesy jsou vyrobený docela pěkně a člověk neinformovaný si ani nevšimne, že nejsou původní..
  V mechanice byla místo řemínků řemínková pomazánka, kterou jsem utřel do toaletního papíru a nasadil normální řemínky. Mimo toho byla celá mechanika pokrytá tvrdou uschlou vazelínou, kterou čekal podobnej osud. Další chuťovka byl hlavní vypínač detašovaný na boční stranu hned vedle původního spálenýho. Vyměnit spálenej vypínač byl pro majitele asi velkej problém a nebo mu bylo jedno jak to vypadá, hlavně že to hraje. Vyměnil jsem ho já za starej izostat, kterej jsem si jako děcko přinesl ze směťáku. Prostě luxus. Díru po bočním vypínači jsem podlepil, zacpal tmelem a přelakoval. Poblíž byl ještě vyštíplej kus plastu od toho, jak majitel páčil skříň šroubovákem, když zapomněl na jeden vrut a nešla mu rozdělat a nebo zapomněl sundat knoflíky. K tomu ještě nadělal díry do zadku, aby mohl zvenku nastavovat rychlost napřed v motorku  a potom v detašovaným regulátoru. Hotovej MacGyver. Zadní díry jsem přelepil štítkama, aby to nevypadalo tak blbě.
  Tím výčet destruktivních zásahů bývalýho majitele nekončí. Další jsou dvířka mechaniky, ty asi celý urval a ještě ulomil jeden roh. Někdo přede mnou už je slepil. Na bocích mají šroubky a jdou normálně odšroubovat, nechápu proč je kdosi ulamoval. Další věc je chybějící knoflík přepínače rozsahů. Zaslepen svou romantickou naivitou, vytáhl jsem ze skříně plastelínu a udělal si z ní formu na novej knoflík z epoxidové pryskyřice. Knoflík z toho sice jakejsi vzniknul, ale byl moc hrbolatej, okousanej a měl jinou barvu. Původní knoflíky jsou stříbrný a lehce nahnědlý a tohle imitovat je nad moje síly. Takže jsem tam nechal původní nepůvodní kulatej knoflík, jenom jsem ho zbavil černé barvy a počmáral hnědou fixou. Nevypadá to věru zle.
Aby toho nebylo málo, tak mi při ladění spadlo lanko z jedné kladky. Každej kdo nasazoval lanko ví, že je to na hovno práce. Systém kladek je zbytečně složitej a některý kladky jsou ještě dvojitý a na každým patře musí být přesnej počet závitů lanka. Bez nákresu nemožný složit. Nakonec jsem to poskládal, ale s tím, že se nesmí ladit přes 106 MHz, jinak spadne lanko znovu. To mi až tak nevadí, protože dál už jde chytit jenom Frekvence 1 a tu jsem poslouchal naposledy před dvaceti rokama, když tam ještě hráli normální hudbu. To je z velkého restaurátorského dobrodružství všechno.
  Opravenej, prostříkanej a vyčištěnej Mars funguje spolehlivě. Přehrává pěkně, plynule, na konci vypíná. Nahrává taky normálně, ale jenom z rádia, z mikrofonů hodně slabě a jeden kanál bručí. Nevim proč, možná je vadnej mikrofon. Přetáčení se děje pomocí ozubených koleček, tak s tím problémy taky nejsou. Vyhledávání funguje krásně, viz video. Ve videu jsem pustil kazetu, na kterou jsem předtím nahrál desetisekundový tóny, přerušený pěti sekundama ticha. Kdybych vyhledával normální skladby, trvalo by to moc dlouho.
A na závěr to nejdůležitější: zvuk. Výšky pěkný, odstup signálu od šumu a brumu taky slušnej, ale basy jsou příliš nevýrazný a dutý. Hodně záleží na prostředí. Pochopitelně v rohu u zdi bude víc dunět než venku. Teď jsem poslouchal Joan Jett a hrál bezvadně. Asi je stavěnej na rock´n´roll. Nesmí se ale zapnout super stereo, to pak hraje jak nasranej tranzistorák.

  

TOPlist